|
|
Politický terorismus a guerilla na příkladě odbojové skupiny bratří Mašínů
Kuna, František ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
Cílem práce je aplikovat teorii politického terorismu a guerilly na činnost odbojové skupiny bratří Mašínů. Práce nabízí nový pohled na zkoumání problematiky odbojové skupiny bratří Mašínů. Kromě teorií politického terorismu a guerilly musí být také v práci přihlédnuto ke kontextu doby, ve které skupina svou činnost vykonávala. Jednotlivé akce skupiny jsou pak na základě teoretických východisek přiřazeny k jednotlivým fenoménům. Kromě teoretické části a části věnující se činnosti odbojové skupiny musí mít v práce své místo i činnost Josefa Mašina staršího. Nutné bylo také představit historický kontext doby a uvést nejdůležitější důvody k činnosti skupiny. Vzhledem k tomu, že je důležité pohlížet na dobový kontext, práce přináší i pohled do tehdejšího československého, západoněmeckého a východoněmeckého tisku. V závěru jsou pak shrnuty nejzásadnější prvky obou teorií a k nim jsou s přihlédnutím k dobovému kontextu přiřazeny jednotlivé akce odbojové skupiny. Závěr přináší celkový pohled na zkoumanou problematiku optikou teorie politického terorismu a guerilly. Klíčová slova politický terorismus, guerilla, partyzánská válka, odboj, teorie, komunismus, sabotáž, útěk, Berlín, Mašín, Paumer, Švéda, Janata.
|
|
|
Towards a Safer Europe
Hokovský, Radko ; Winzen, Thomas ; Breitner, Igor ; Trautvetter, Daniel ; Vassilopoulos, Theodore ; Miccinilli, Máximo ; Riedel, Rafal ; Martinsm, Nuno Wahnon ; Ghazaryan, Sargis
This paper summarises the discussions and conclusions of Working Group 1 of the 2010 European Values Network. The Working Group met for a two-day workshop in Brussels in March and since then has engaged in research and debate online. During a second workshop from 8–12 May 2010 in Prague, the group met to evaluate and refine the conclusions presented below. Our starting point is the observation that engagement in democratic politics is in a dissatisfactory state. There are many symptoms of this including declining electoral participation and low trust in political institutions and the governing elite. But above all, political disengagement represents a certain view of politics, remote and inaccessible to ordinary citizens, benefitting only a select few rather than making collectively acceptable choices. Disengagement from democratic politics challenges the way we organise decision-making in our societies. It goes to the heart of one of the most cherished set of norms, enshrined in the legal and living constitutions of states in Europe and beyond. We were asked to analyse the phenomenon in greater depth and to develop recommendations that could contribute to greater and deeper engagement with democratic politics. Political disengagement is a complex phenomenon that varies across social groups and over time both in terms of its manifestations and its determinants. Therefore, we found it preferable to focus our discussions on a sub-set of the problem and its solution: young people and education. Predispositions for political engagement are developed and habitualised at an early stage of political participation. The way young people engage in politics is likely to shape, though not determine, patterns of political disengagement throughout their lives.1 We focus on education because the way individuals become acquainted with politics in school can be shaped more easily than other influences on the political engagement of youth. Our purpose, in sum, is to discuss how educational systems could contribute to greater political engagement of young people. Political engagement is a two-dimensional phenomenon including, but not confined to, formal participation such as voting. Formal participation is of critical importance if “democracy” is to be more than merely a fashionable term. On the other hand, engagement also refers to the critical awareness of public affairs among individuals. That is, their interest in matters of common concern and their ability to make critical, informed and conscious choices as to how they wish to position themselves in relation to such matters. Participation and critical awareness form two sides of the concept of political engagement. Our question, therefore, must be how the educational system may contribute to either of these two dimensions. We come to two main conclusions. On the one hand, we need more and better courses in civic education. Importantly, quantity itself is not sufficient but the style and substance of the classes has to be taken into account. On the other hand, we also draw attention to a strategy of animating civic education and call for more opportunities for young people to experience real-world politics.
Plný text:  PDF
|
|
| |
|
|
Proměna národně-osvobozeneckého boje v terorismus - příklad ETA
Lexová, Alžběta ; Zemanová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Baskická separatistická skupina ETA (Euskadi Ta Batasuna) byla založena roku 1959 s cílem získat pro Baskicko nezávislost za jakoukoli cenu. Tato práce si pokládá otázku, kdy se národně-osvobozenecký boj Basků, který započal již v devatenáctém století, přetvořil v teroristickou organizaci. Až do roku 1975 se akce ETA dají přirovnat k akcím partyzánů, protože jejich útoky byly směřovány téměř výhradně na představitele fašistické diktatury generála Franka. I po roce 1975, ačkoli Španělsko procházelo transformací v demokracii, ETA nadále útočila na představitele policie, armády a státní zaměstnance, až do roku 1987, kdy si zcela záměrně vybrala za cíl obchodní centrum a její akce si vyžádala dvacet jedna mrtvých a čtyřicet pět zraněných civilistů. V současné době ETA tvrdí, že příměří, jež vyhlásila na počátku roky 2011 je trvalé, všeobecné a hodnověrné.
|
|
|
Boj proti terorismu v Evropské unii
Havelka, Martin ; Komínová, Radka (vedoucí práce) ; Nováček, Jan (oponent)
Záměrem této diplomové práce je analýza protiteroristické legislativy Evropské unie. Důraz je kladen zejména na období, které následovalo po útocích z 11. září 2001. Je podán rozbor a zhodnocení akčních plánů, strategií a nástrojů zaměřených na potírání terorismu. Kromě protiteroristické legislativy EU je zde také podána komparace protiteroristických politik a nástrojů ve Velké Británii a Španělsku. Text je také zaměřen na analýzu teroristických útoků na území EU, a to na útok z 11. března 2004 v Madridu, ze 7. a 21. července 2005 v Londýně a na letecký komplot z léta 2006 opět v Londýně. Útoky jsou analyzovány podle několika základních hledisek. V závěru jsou podána doporučení pro protiteroristické působení EU i jednotlivých členských států.
|
|
|
Mezinárodní terorismus a jeho příčiny
Hlaváček, Karel ; Kratochvíl, Petr (vedoucí práce) ; Lehmannová, Zuzana (oponent)
Práce podává analýzu příčin dnešního islámského terorismu. Jako teoretický rámec výzkumu používá sociálně-psychologickou teorii Ericha Fromma. Dochází k závěru, že islámský terorismus je důsledkem rapidní socio-ekonomické změny, která se odehrála v muslimských zemích po 2. světové válce a vedla k vykořenění a ztrátě orientace ve světě u části muslimské populace. Ta posléze přijala ideologii islamismu jako nový rámec orientace. Islámský terorismus je pak jednou ze strategií, kterou islamismus používá k dosažení svých cílů.
|
|
|
Problematika národnostních menšin ve Španělsku ve 20. a 21. století
Oulehlová, Anna ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Krines, Vlastimil (oponent)
Práce se zabývá historickými národnostními menšinami ve Španělsku - Katalánci, Basky a Galicijci. Problematika je studována v kontextu dějin Španělska, mezinárodních vztahů a evropských dějin. Důraz je kladen na 20. a 21. století, obsahuje však také popis starších událostí. V novodobých dějinách je značný prostor věnován separatismu a terorismu národnostních menšin , zejména baskické ETA. Práce vychází také z teoretických studií národnostních menšin.
|
|
|
Vývoj Transatlantických vztahů po 11. září 2001
Velek, Martin ; Jakš, Jaroslav (vedoucí práce) ; Konečný, Čestmír (oponent)
Diplomová práce s názvem Vývoj transatlantických vztahů po 11. září 2001 se zabývá politickými vztahy mezi USA a Evropou v souvislosti s bojem proti terorismu. Autor se zaměřuje zejména na následující témata: historie transatlantických vztahů před 11. zářím 2001; změna globálního bezpečnostního kontextu pro euroatlantické vztahy; odlišné postoje obou partnerů k válce v Iráku; pomoc evropských spojenců při obnově a demokratizačním procesu v Afghánistánu a Iráku; důsledky boje proti terorismu na oblast lidských práv; postoje USA a hlavních evropských spojenců k Evropské bezpečnostní a obranné politice (EBOP) EU; vztah EBOP ? NATO.
|
host ::
RSS.